Jen pár slov…

Ovšem pozor s tempem změn. Celoživotní studium duchovních nauk mi ukázalo, že je dobré zvolit správné tempo a pravidla, jak říkám: POMALOST JE RYCHLOSTÍ při těchto změnách - NEUDĚLAJÍ SE ZÁVAŽNÉ CHYBY.

Pozor na ego

Zničit ego okamžitě může být nebezpečné. Ego je hnací motor a identita, byť dočasná a hrubá. Postupným kultivováním a přetvářením jej lze rozpouštět a měnit od egoismu k pravému, nesobeckému, vědomému já.

Mám s tím osobní zkušenost ze dvou velkých spirituálních krizí. Pokud ego rozpustíte během pár dnů, nepřipraveni a pod tíhou krize, náhle nevíte, čí jste. Přestože jsem měl už letitou duchovní praxi, velmi mě to překvapilo. Zároveň to přineslo uvědomění podstaty a závažnosti této transformační fáze.

Možná nikdy nebudeme dost připraveni, ale můžeme být klidnějšími, vědomými pozorovateli s nadhledem nad „bouří ve sklenici vody“, která se často jeví jako uragán.

Strom s korunou v nebi má hluboké kořeny

Je krásné létat s hlavou v oblacích, prostoupeni duchovní změnou či extází. Pokud však zapomeneme na kořeny, strom se vyvrátí. Ačkoliv nás to uzemní, problém už vznikl.

Ideální stav je myslet na kořeny a uzemnění, mít hlavu v oblacích a „sosat božský nektar“, a přitom neuletět jako papírový drak.

Duchovní cesta bez iluzí

Dnes je téměř hitem nést statut duchovního člověka. Znám však i odvrácenou stranu mince. Lidé nedodrželi základní pravidla, přečetli pár knih, absolvovali pár kurzů a náhle přišla superpozitivita za každou cenu.

Hlava v oblacích, pálení mostů, přecitlivělost bez schopnosti vjemy zpracovat, pocity viny.

V osmdesátých letech jsme se postupně učili vnímat fyzické tělo, dech, mysl a energii. V devadesátých letech přišlo Reiki, Čchi-kung, Tai-či, nadšení i první šarlatáni. Dnes jsou tu zástupy jasnovidců a vykladačů s „informacemi shora“.

Jenže strom poznáte po ovoci a zahradníka podle jeho zahrádky.

Jak jít po duchovní cestě

Je užitečné a žádoucí jít duchovní cestou:

1. Cestou změn, s vědomím pravidel, zisků i nástrah.

2. Se sebereflexí: co zaseji, to sklidím. S ochotou denně nahlížet do vlastního zrcadla.

3. S otevřeným srdcem, naplněným citem a čistou, veselou myslí.